Ti, kdo podnikají, vytvářejí nějakým způsobem určité hodnoty, které prodávají. Tak si dotyční vydělávají peníze, jež se pak zčásti investují zpět do podnikání a zčásti používají pro podnikatelovu osobní potřebu.
Ideální je, když se vydělává peněz dost. Když tyto stačí na všechny žádoucí výdaje, platí se jimi to, co je třeba platit, a vše funguje tak, jak by to mělo být. Ale už dávno se dobře ví, že situace není v podnikání vždy až tak ideální. Někdy se dostatek peněz z nejrůznějších důvodů nevydělá, a čím více pak tyto scházejí, tím je to pro dotyčného soukromníka horší. Protože bez peněz nelze normálně žít, bez nich se ani nedá udržovat firma aspoň v provozuschopném stavu. A vše se tak hroutí. Čemuž by se dalo zabránit jedině penězi, kdyby byly. Jenže ony nejsou.
A kde sehnat pro podnikání peníze, které se zrovna nepodařilo vydělat a které nelze kompenzovat ani vlastními úsporami, ani půjčkou od banky, která podobně rizikovým soukromníkům obvykle nepomůže s odkazem na jejich nízké příjmy a záznamy v registrech dlužníků?
Pokud to nejde jinak, má určitě smysl pokoušet štěstí i u nebankovních společností. Protože ty obvykle půjčují ochotněji než banky a spíše se tu tedy uspěje. Čehož je ukázkovým příkladem nebankovní hypotéka, kterou lze získat vlastně vždy, když se za ni může o půjčku žádající podnikatel zaručit zástavou nemovitosti.
I kdyby neměl podnikatel moc co nabídnout, jakmile má aspoň nějaký nemovitý majetek, může dát tento do zástavy a za něj onu nebankovní hypotéku bez problémů získat. Nic na tom není, protože se v takovém případě moc nehledí ani na výši příjmů, ani na obsah registrů dlužníků. A tomu se v nejednom případě říká vyslovené terno. Protože i kdyby některému soukromníkovi odmítli dát kteroukoliv jinou půjčku, tady nalezne pochopení a pomocnou ruku. Tedy ony potřebné peníze pro podnikatelské účely.