Soukromým podnikatelům by se mělo vždycky dobře dařit. Když už se tito v práci snaží uspět, když vyvíjejí obvykle větší aktivitu než nějací zaměstnanci, mělo by se to odrážet i na výši jejich příjmů, jež by měly stát za to. A nikoliv za velké kulové. Ale pokud sledujeme reálný život podnikatelů, je zjevné, že se tito často nemají zase až tak skvěle. Ba že na tom mohou být po ekonomické stránce i vysloveně bledě. Protože je spousta toho, co jim někdy nemusí vyjít, a když se jim někdy nezadaří, nemohou natáhnout ruku a doufat, že jim tatíček stát nebo někdo jiný přispěje, že jejich problémy vyřeší a scházející peníze doplatí. Podnikatelé jsou na všechno sami a musí si umět poradit. Jinak zkrachují.
Ale ono se v podnikání často nedá zvládnout to, co by si člověk přál. Do problémů se tu dá dostat lehce, ale dostat se z nich je potom mnohem horší, ba i nezvladatelné. Protože když chybí peníze, jak si jenom sehnat ještě nějaké navrch? Kde vzít prostředky, které by bylo možné investovat do něčího podnikání, pokud je podnikatel nemá a nikdo jiný mu je nedaruje?
Pak už se lze jenom obrátit na nějaký finanční ústav a doufat, že tu podnikatel v problémech dostane aspoň půjčku, která by jeho podnikání prospěla. Když není jiná možnost, mohlo by i toto prospět.
Jenže to znamená potřebu hledat a shánět. Nikdo nepřijde s tou nejlepší a nejvýhodnější půjčkou až přímo za podnikatelem a nebude mu ji vnucovat ve snaze přilepšit nějaké té upadající firmě. Bývá to přesně naopak – půjčky se nabízejí v reklamách, ale když dojde na realitu, žádosti podnikatelů s problémy se zamítají. A kdejaký soukromník pak může být rád, že mu pomůže aspoň hypotéka bez dokládání příjmů, která se nabízí v nebankovní společnosti. U té totiž poskytovateli nevadí, že má zájemce o ni spoustu nedostatků a málo předností. Tady se vrácení půjčených peněz zaručí nemovitostí a je po problémech.